Vstupné 350,- Kč nebo s celoroční Abonentkou.
Děti do 15 let a studenti ZUŠ Kdyně zdarma
Žádná česká hudba tak dokonale nevystihuje krásu české krajiny jako Má vlast, cyklus šesti symfonických básní hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Poprvé byla uvedena 5. listopadu 1882 na Žofíně a premiéry se tehdy zúčastnil i její autor. Nyní si Mou vlast můžete vychutnat přímo ve Kdyni a to v roce, kdy si připomínáme 200 let od narození Bedřicha Smetany – hudebního skladatele, který položil základy české hudby a v širším kontextu i české kultury.
Jedná se o Smetanovo vrcholné dílo, které vzniklo v době, kdy byl již zcela hluchý. Jednotlivé části Mé vlasti, tedy Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor a Blaník, uslyšíte v podání Plzeňské filharmonie pod vedením šéfdirigenta Chuheie Iwasakiho
*******
Bedřich Smetana byl významným českým, hudebním skladatelem
období romantismu. Narodil se 2. března 1824 v Litomyšli. Hudbě se věnoval již od ranného mládí, zejména hře na klavír a kompozici.
Po studiu, od roku 1847, působil v Praze jako koncertní klavírista a hudební pedagog. V letech 1856–1861 pobýval jako dirigent a učitel hudby ve švédském Göteborgu. Po návratu do Prahy se mnohostranně zapojil do českého společenského a kulturního života a to i jako hudební kritik.
Pocházel z poměrně zámožné, do určité míry poněmčené sládkovské rodiny. Po návratu ze Švédska se přiklonil k češství a celým svým dílem usiloval o vytvoření svébytného, českého, hudebního stylu. To všechno v duchu českého národního obrození.
Je všeobecně považován za zakladatele moderní české národní hudby, protože svou tvorbou velmi výrazně ovlivnil následující generace českých skladatelů. Jeho hudební dílo je neustále inspirací, přitahuje pozornost současných interpretů a těší se velké oblibě posluchačů.
Velký význam v jeho tvorbě měly „českojazyčné” opery. Dokončil jich osm a tím položil základ českého operního repertoáru.
Bedřich Smetana zcela zásadním způsobem přispíval k utváření českého národního umění. Po době národního obrození, kdy bylo potřebné neustále posilovat národnostní sebeurčení, tvořil česká díla. A tak stejně jako třeba básník Vítězslav Hálek, malíř Josef Mánes, nebo spisovatel Jan Evangelista Purkyně, pomáhal k upevňování identity českého národa.
*******
Má vlast je vrcholné dílo Bedřicha Smetany. Je to cyklus šesti symfonických básní, který byl inspirován českou historií. Zpočátku tvořil postupně a neměl představu o konečné podobě díla, ani o tom, kolik skladeb bude mít.
Jednotlivé části Mé vlasti jsou Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor a Blaník.
V září 1874 začal komponovat jako první skladbu Vyšehrad a v říjnu téhož roku, zcela přišel o sluch. Mezi tím také pracoval na jiných dílech a proto vše dokončil až v roce 1879.
Česká veřejnost dílo zpočátku nepřijala zcela za své, ale postupem času se z něj stalo jedno z vrcholných děl české klasické hudby.
První souborné provedení celého cyklu se konalo 5. listopadu 1882 v Praze na Žofíně, jednotlivé symfonické básně však byly nacvičeny a hrány i dříve.
Má vlast byla vůbec první nahrávka, kterou zaznamenala Česká filharmonie na gramofonovou desku.
*******
Plzeňská fiharmonie byla založena v roce 1919, z názvem Plzeňský rozhlasový orchestr, který se veřejnosti poprvé představil koncertem v Měšťanské besedě.
To bylo 17. března 1920. V roce 1934 se název tělesa změnil na Plzeňskou filharmonii. Tehdy měl soubor 70 členů z řad profesionálů i amatérů-hudebníků a pořádal v Plzni každoročně 5–8 koncertů. Po osvobození Plzně v roce 1945 uspořádal koncert se Smetanovou Mou vlastí.
Délka akce: 120 minut
Rok výroby: 2024
